|
|
Metafora v díle Vladimíra Holana
DVOŘÁK, Martin
Předkládána disertační práce se soustředí na problematiku metafor a jejich používání v literárních textech. V rámci několika různých teorií metafor se práce pokouší nejprve zachytit substituční pojetí, konkrétně na bázi Aristotelových spisů Poetika a Rétorika, posléze přechází k hodnocení teorie interakční, vzešlé od filozofů Ivora Armstronga Richardse a především Maxe Blacka. Zvláštní hledisko bude věnováno konceptu kognitivního obsahu metafor. Metodologická část práce je završena zhodnocením pragmatických přístupů k jazyku a k metaforám, hlavní úlohu hrají stať Donalda Davidsona "What Metaphors Mean", teorie řečových aktů v pojetí Johna Searla a úvahy Richarda Rortyho o nahodilosti jazyka. Práci zakončují tři případové studie vycházející z teoretických postulátů vymezených v metodologické části. Případové studie se zaměřují na poezii českého básníka Vladimíra Holana. Mapují autorovu metaforiku obsaženou v jeho díle v rozmezí konce 20. let až konce 40. let minulého století, jedna ze studií se zaměřuje také na řečové iniciace vyvolané jeho lyrikou 30. let v soudobé literární kritice.
|
|
|
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století).
Flanderka, Jakub ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent) ; Málková, Iva (oponent)
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) Abstrakt Disertační práce Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) předkládá interpretaci šesti českých básnických děl druhé poloviny 20. století, zaměřenou na perspektivu kulturní paměti. Vybraná básnická díla představují synekdochy básnického zobrazení (obecných) historických událostí a zkušeností, spjatých s obdobím druhé světové války (nacistickým režimem) a s komunistickým režimem po roce 1948 a určitým způsobem spojených s dimenzí prostoru - ať už se jedná o básnickou reflexi prostoru, který má svůj reálný "předobraz" v tzv. aktuálním světě, či o (zcela) imaginární zobrazení prostoru. Metodologicky práce vychází z koncepce kulturní paměti Aleidy Assmannové, zejména z její knihy Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti. Jednotlivé interpretační kapitoly práce se zabývají následujícími básnickými díly: "Návrat" Vladimíra Holana je básnickým příběhem, který rozvíjí topos návratu - návratu do prostoru domova, kam lyrický vypravěč po dvaceti letech přichází, aby na místním hřbitově našel hrob své matky, což se mu však nepodaří. Sbírka Jana Zahradníčka Dům Strach představuje synekdochu básnické reflexe zkušenosti s vězněním v komunistických věznicích/pracovních...
|
host ::
RSS.